|
|
Vyhodnocení erozních a odtokových poměrů v souvislosti s návrhem agrolesnických systémů
Vaňousová, Martina ; Skřivanová, Zuzana (oponent) ; Sobotková, Veronika (vedoucí práce)
Diplomová práce se v úvodu obecně zabývá vznikem vodní a větrné eroze, jejími následky a mož-nostmi, jak erozi zabraňovat nebo jí omezovat, různými protierozními opatřeními. Konkrétněji se pak věnuje agrolesnickým systémům (ALS), jejich vzniku, významu a vhodnému využívání v krajině. Pro zkoumání účinků ALS byla vybrána zemědělská plocha v blízkosti obce Modřec, na které byly pomocí výpočetních programů navrhovány varianty ALS v různých obměnách. Hlavní zkoumanou a porovnávanou veličinou byla průměrná dlouhodobá ztráta půdy vodní erozí při různých variantách návrhu ALS.
|
|
|
Aleje a jejich role v zemědělské krajině - stav a perspektivy
Kučerová, Laura
Diplomová práce se zabývá problematikou alejí a stromořadí v zemědělské krajině, jež byla v teoretickém oddílu detailněji popsána. V aplikační části byla vytvořena sumarizační mapa 210 potenciálních alejí a 631 potenciálních stromořadí na území ORP Olomouc mimo zastavěné území města Olomouce a vojenský újezd Libavá, doplněná o databázi 10 alejí Olomouckého kraje a pasport zeleně města Olomouce. Údaje z mapy byly vyhodnoceny dle lokalizace v jednotlivých obcích, kde se prvky nachází, z pohledu hustoty, délky a počtu prvků. Terénní šetření probíhalo ve dvou lokalitách. V obci Drahanovice bylo zmapováno celkem 11 vegetačních prvků, ve městě Velká Bystřice 41 prvků. Mapování bylo následně vy-hodnoceno. V těchto lokalitách byly navrženy nové prvky dle současné a historické struktury krajiny se zaměřením na půdní bloky s rozlohou více než 30 ha a více než 10 ha u pozemků, kde se nachází silně erozně ohrožené půdy.
|
|
|
Porovnání množství vázaného uhlíku v nadzemní i podzemní biomase v různých typech využití půdy v okolí města Oxapampa, Peru
Chalupová, Karolína
Předložená práce porovnává množství vázaného uhlíku v odlišných typech využití půdy v okolí města Oxapampa v Peru. Výzkum probíhal na podzim roku 2022 a byl zaměřen na tři hlavní typy landuse: kávové agrolesnické plantáže, horské tropické lesy a silvopastevní systémy. Sběr dat probíhal s pomocí technologie Field-Map, kdy bylo celkem porovnáno 47 výzkumných ploch na 6 transektech. Ke zjištění nadzemní i podzemní biomasy bylo využito alometrických rovnic. Vyhodnocení uhlíkových zásob v půdě probíhalo na základě půdních analýz pomocí přístroje Soli-TOC (Elementar). Výsledky práce ukázaly, že nebyl statisticky významný rozdíl mezi množstvím uhlíku v biomase agrolesnických kávových plantáží a lesních porostů. Naproti tomu zásoby půdního uhlíku byly nejvyšší v lesních porostech v horních vrstvách půdy. V nižších hloubkách (20–30 cm) naopak již rozdíl mezi studovanými landuse zaznamenán nebyl. Průměrné hodnoty uhlíku v půdě (%) pro kávové agrolesnické systémy a jednotlivé hloubky byly následující: H (7,6 ± 3,8); 0–10 (5,1 ± 1,8); 10–20 (3,8 ± 0,8); 20–30 (3,4 ± 0,7). Pro lesní stanoviště: H (34,2 ± 12,1); 0–10 (22,4 ± 14,7); 10–20 (9,5 ± 6,2); 20–30 (7,3 ± 5,8). Hodnoty uhlíku v půdě pro silvopastevní systémy činily: H (12,1 ± 4,7); 0–10 (7,3 ± 3,3); 10–20 (5,3 ± 2,3); 20–30 (3,7 ± 2,1).
|
|
|
Stav a návrh nových agrolesnických systémů v katastru obce Kuželov
Macek, Libor
Diplomová práce se zaobírá katastrem obce Kuželov z pohledu využití agrolesnických systémů. Agrolesnictví je řešeno v kontextu mírné klimatické zóny, především v evropských podmínkách. Popsány jsou jak zkušenosti ze zavádění těchto systémů, tak i jejich výhody a limity. V rámci řešeného katastru jsou zhodnoceny jeho přírodní podmínky, historie krajiny včetně predikce budoucího vývoje. Podrobným šetřením bylo analyzováno využití současné zemědělské krajiny. Je zhodnocen stav prvků s trvalou dřevinnou vegetací z pohledu agrolesnictví. Pro tyto prvky je vypracován plán péče. Navrženy jsou nové agrolesnické systémy, coby nástroje trvale udržitelného hospodaření v zájmové oblasti. Detailně jsou řešeny dvě plochy vhodné pro zavedení nových agrolesnických systémů. Jsou vypracovány podrobné návrhy na řešených plochách včetně stanovení nákladů pro budoucí realizaci.
|
|
|
Zemědělská technika a mechanizace pro agrolesnictví
Makovský, Milan
Cílem práce je analyzovat nově připravovaný dotační titul Agrolesnictví. Navrhnout potřebnou techniku pro zakládání a následnou péči o agrolesnické systémy. Zvolené téma je řešeno na základě zpracovaných informací z odborných literárních zdrojů, které popisují požadavky tohoto systému. Vytvořené řešení poskytuje možnost komplexního založení (výsadby) a údržby systému, díky vytvoření postupů a strojní linky na údržbu všech dřevin spadajících do dotačního titulu Agrolesnictví ale i na dřeviny mimo rozsah dotačního opatření. Hlavním přínosem této práce je analýza dotačního titulu Agrolesnictví a díky zjištěným poznatkům pro ty, kteří budou toto opatření ve svém agroekosystému realizovat, nabídnout správné sestavení strojní linky, tak aby mohli vyhovět všem stanoveným kritériím a požadavkům a mohli si dosáhnout plnění dotačního titulu. V práci je dále rozebrána podstata a význam agrolesnických systémů, jejich vliv na ekosystém a jejich přínos. Dále jsou zde popsány druhy agrolesnických systémů v závislosti na místě a způsobu založení. Součástí práce je popis historie agrolesnictví na území České republiky.
|
|
|
Vázání uhlíku ve stínících dřevinách na agrolesnických kávových plantážích v Nikaragui
Hrubešová, Karolína
Bakalářská práce předkládá výsledky výpočtu množství vázaného uhlíku ve stínících dřevinách a kávovníku na třech vybraných agrolesnických kávových plantážích v departmentu Matagalpa, které se nachází v nadmořské výšce od 880 m n. m. do 1400 m n. m. Území vybraných plantáží náleží do ekosystému tropických horských mlžných lesů. Nejvyšší zásoba vázaného uhlíku v nadzemní i podzemní biomase stínících dřevin byla na plantáži Selva Negra nacházející se v nadmořské výšce 880 – 1 300 m n. m. a to 48,7 ± 1,5 Mg ha-1, navíc v kávovníku zde bylo vázáno 2,5 ± 0,22 Mg ha-1. Na plantáži La Dalia v nadmořské výšce 950 – 1 050 m n. m. byla nadzemní i podzemní zásoba uh-líku ve stínících dřevinách 33,36 ± 1,94 Mg ha-1 a 2,3 ± 0,5 Mg ha-1 v kávovníku. Celko-vá zásoba uhlíku z nadzemní i podzemní biomasy stínících dřevin na plantáži La Espe-ranza, v nadmořské výšce 1 350 – 1 400 m n. m., byla 28,8 ± 2,6 Mg ha-1. U kávovníků na této plantáži byla celková zásoba 1,9 ± 0,02 Mg ha-1. Ze zjištěných informací byly navrhnuty možnosti financování. Pokud by studované plantáže měly zájem o finanční zisk z obchodovaného uhlíku, mohla by mít každá jednotlivě teoreticky nárok na jedno-rázový příspěvek: 2 656,47 USD (La Eperanza), 4 430,34 USD (Selva Negra), 3 085,66 USD (La Dalia).
|
|
|
Silvoorebné agrolesnické systémy - protierozní ochrana na svazích v RenoFarma Bílovec a.s.
Pšenko, Martin
Diplomová práce se zabývá návrhem agrolesnických systémů na vybraných pozemcích zemědělského podniku RenoFarma Bílovec a.s. (okres Nový Jičín). Jako zkusné plochy byly vybrány pozemky nacházející se ve svazích, které jsou erozně ohroženy a je tedy riskantní na takových pozemcích hospodařit za účelem maximalizace zisku. V rámci terénního šetření byl zjišťován aktuální stav zemědělské půdy a pořízena fotodokumentace (dron DJI). Za využití dostupných dat a mapových podkladů je účelem práce navrhnout vhodné silvoorebné agrolesnické systémy společně s technologií pásového obhospodařování půdy, a to ve dvou variantách, kdy první z nich uvažuje čerpání dotačního systému a druhá ne. Společným předpokladem obou variant je co nejlepší protierozní účinek. V rámci výsledků jsou uvedeny i ekonomické propočty, zobrazující problematiku v její spojitost s aktuální státní zemědělskou politikou.
|
|
| |
|
| |
|
|
Možnosti využití travních porostů v rámci agrolesnictví
Macek, Libor
Práce se zabývá problematikou využívání travních porostů se zaměřením na trávy a jeteloviny v agrolesnických systémech. V první části je popisováno samotné agrolesnictví – jeho charakteristika a význam. Dále je zde kladen důraz na dřeviny vhodné do agrolesnických systémů především v podmínkách střední Evropy a taktéž na jejich produkční a mimoprodukční funkce. Jakožto nejvhodnější zástupci jsou uvedeni například ořešák (Juglans), topol (Populus), ale i méně hospodářsky využívaní zástupci, jako je třešeň (Prunus), či jeřáb (Sorbus). Agrolesnictví je zároveň rozděleno do určitých systémů, které jsou charakteristické svými funkcemi, a to jak v tropech, tak i na území Evropy. Nejtypičtějšími systémy v Evropě jsou převážně silvopastorální systémy, ale i stále častěji využívané liniové výsadby na orné půdě. V druhé části jsou popsány různé agrolesnické systémy využívající travní porosty a také praktické příklady fungujících systémů v různých podnebných pásech. Pozornost je dále věnována jednotlivým zástupcům z čeledi Poaceae a Fabaceae vhodných pro své charakteristické vlastnosti do těchto systémů. Nejvýznamnějšími se jeví zejména k zastínění tolerantní zástupci jako je například psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera L.) nebo kostřava rákosovitá (Festuca arundinacea Schreb.) z čeledi Poaceae, či jetel luční (Trifolium pratense L.) z čeledi Fabaceae. Opomenuty nejsou také možné interakce související se společným soužitím dřevin, trav a jetelovin, jako je konkurence a alelopatie.
|
host ::
RSS.